Někdejší emigrant, detektiv a pouliční hudebník žijí a vyprávějí své životy v románu, jenž se odehrává v jediném dni a jehož kulisou je jihomaďarský Segedín se svými kultovními místy, kostely, náměstími a skrytými zákoutími. Jen ten třetí most je dílem fantazie... Ale právě tak získává svou pravou funkci; lze po něm přejít z reálna do ireálna, ze světa upadající všednosti do vytoužené říše obratu k lepšímu. Zahajovacím akordem je setkání gymnaziálních spolužáků po třiceti letech, příslušníků generace, která pád komunismu prožila již na prahu dospělosti. Kurz nabraný v této „době nadějí“ nepřinesl každému úspěch: Někomu se nedařilo, někdo se ani cestou vedoucí k úspěchu vydat nechtěl. Po této myšlenkové linii nás autor vede do světa bezdomovců, kterému je v tomto románu věnován nejširší prostor. Dostáváme se do hlubších a nevlídnějších sfér lidského žití, k němuž patří hrdinské činy i slabosti, podvody, zamlčené činy, neuskutečněné sny, utajované životy, hříchy mládí i pár obyčejných radostí.

Překlad Marta Pató

Vydal Protimluv, 2023

https://protimluv.net/produkt/treti-most/

Recenze: https://www.knihcentrum.cz/recenze-treti-most

Monografie se ve třech studiích věnuje otázce naší současné identity a jejím historickým kořenům. První text se snaží vymezit střední Evropu z hlediska kulturního vývoje a historických souvislostí celého regionu a představit ji jako svébytnou součást evropské civilizace. Druhá studie demonstruje na celém spektru textů a výpovědí způsob nazírání na Rusko a Rusy v českém veřejném prostoru a snaží se s tímto nazíráním polemizovat. Ve třetí kapitole se autor zamýšlí nad dosavadním vývojem po listopadu 89, poměrem českého a obecně středoevropského prostoru k tzv. Západu a snaží se vymezit klíčové principy naší současné identity i její perspektivy. Kniha kombinuje odborný a esejistický styl a využívá celou škálu textů a zdrojů, které rozebírá, široce komentuje a doplňuje osobními postřehy.

Vydalo nakladatelství Pavel Mervart, 2022

Nekropole je jedna z nepřekládanějších knih slovinského prozaika a esejisty Borise Pahora z italského Terstu. Podává v úplnosti obraz života (neživota, smrti) v lágru. Součástí knihy je také úvod ke knize esejisty a spisovatele Claudia Magrise, v níž autor píše: „Mocný lidský dech provází jasná, strohá preciznost v dokonalé vyprávěcí struktuře, v níž se protíná líčení minulosti – věznění znovu prožívané s nepomíjejícím pocitem hrůzy – a zpráva o dnešku, o návštěvě po mnoha letech onoho asanovaného pekla, z něhož se stalo muzeum a memento sebe sama... Nekropole je mistrovským dílem (pokud lze užívat estetických měřítek u svědectví o absolutním zlu) také onou průzračně čistou strukturální osvíceností, oním prolínáním časů – verbálních i existenciálních –, z nichž se spřádá vyprávění... Čtete knihu o historické hanebnosti, z níž se stala všeobecná bezútěšnost, absolutní prázdno.“

Předmluva Claudio Magris

Překlad Aleš Kozár

vydal Protimluv, Ostrava 2022

Kolektivní monografie s obrazným názvem Skicář slovanský promýšlí symboliku prostoru a kulturní krajiny v konkretizaci slovanských společenství středovýchodní Evropy. Kniha je s vědomím četných rizik a možných úskalí koncipována jako soubor metaforicky pojatých listů, archů či esejisticky uchopených svědectví, kdy každá ze zařazených studií představuje příklad různě znázorněného vztahu člověka k okolnímu prostředí. Vzniká tak skicář, jehož žánrové vymezení je přirozeně variabilní, přesto však snaha o porozumění krajině v doslovném i přeneseném smyslu je neustále patrným pojivem přítomné publikace. Jednotlivé archy našeho skicáře jsou popsány úvahami propojujícími poetiku slov, obrazů a představ, s nimiž člověk středovýchodní Evropy vnímal metajazykovou komunikaci nejen městské krajiny, konkrétního místa či jejich přenesených významů.

Přeložil a doslovem opatřil Aleš Kozár

Mladík Vladan se spolu se čtenářem vydává na cestu bývalou Jugoslávií v období těsně před jejím rozpadem i léta po něm. Vezme ho s sebou do rošťácky šťastného dětství na pobřeží Jadranu, projde mlhou úzkostného sledování politických projevů, odůvodňujících vypalování vesnic ve Slavonii, do útočiště panelákového bytu ve Slovinsku, aby po letech vyrazil na putování Chorvatskem, Bosnou a Srbskem zjistit, co se to tady vlastně se všemi stalo. Vypravěčovy reflexe poodhalují mentalitu zdejších lidí, kořeny rozpadu soužití tak blízkých národů a v důsledku neodvratný rozpad jeho vlastní rodiny i světa, v němž žil. Tón vyprávění mistrně osciluje mezi černým humorem, ironickou nadsázkou a temnou hořkostí.

Román Moje Jugoslávie (2012) Gorana Vojnoviće (* 1980) byl oceněn slovinskou cenou Kresnik za román roku či v Polsku udělovanou cenou Angelus za nejlepší středoevropský román roku.

http://pavelmervart.cz/kniha/moje-jugoslavie-723/

Dr. Krejzyberd: Otevřené tělo (Verše a rešerše 2014-2019)

Pavel Mervart 2021

Otevřené tělo znamená vydanost člověka prostorům a času. Ocitáme se v tělních útrobách, sledujeme kosti, svaly a orgány, tělo je často průhledné, rozplývá se, dokonce vůbec neexistuje. Zatímco jazyk je převracen naruby, básně jsou běžně sepnuty do forem. Sbírku bez oddílů, plynoucí v jednom dechu, prokládají básně z cyklů jako Dětské scény a Příšerné sonety. Oproti mikrohororům Příšerných sonetů dochází v Dětských scénách k pokusu o návrat do dětského světa pomocí jazykové hravosti. I ten však zaplavuje všudypřítomná krutost a úzkost; laskavý dialog – ve vztahu dvou lidí nebo člověka a zvířete (básně Hymnus, Haiku nehaiku) – se stal vzácností.

Tereza Riedlbauchová

Michal Téra: Ikonostas

Pavel Mervart 2021

Nová básnická sbírka Michala Téry se inspiruje východokřesťanskou liturgií a spiritualitou, která se zhmotňuje v podobě chrámového ikonostasu s pevně danými motivy ortodoxního duchovního umění. Páteří sbírky je dvanáct rozsáhlých básní vycházejících z „třetího pásu“ každého ikonostasu, tedy z pásu dvanácti největších křesťanských svátků v církevním roce od srpnového Proměnění Páně až po pozdně jarní slavnost Nejsvětější Trojice. Mezi nimi se prolínají poetické miniatury, které reprezentují ostatní povinné součásti pravoslavného ikonostasu. Čtenář tak ve svých rukou drží dílo, které vtěluje osobní výpověď do kanonické struktury východokřesťanské liturgiky a přetavuje pevně stanovené výtvarné kompozice ikon do aktuálního poetického vyjádření. Z obrazu se tak rodí slovo, z ikony spirituální poezie.

Miroslav Kouba; Ivo Říha; Dalibor Sokolović (eds.): „Pozdrav milý od Polabí k jihu pílí!“ 

Univerzita Pardubice, 2020

Poeticky nazvaná kolektivní monografie „Pozdrav milý od Polabí k jihu pílí!“ je souhrnným výstupem více než pětileté spolupráce Filologické fakulty Bělehradské univerzity a Fakulty filozofické Univerzity Pardubice. Během společných setkání, přednášek a workshopů měli badatelé různého oborového zaměření z obou pracovišť možnost promýšlet aktuální otázky recepce české a slovenské literatury v jinoslovanském prostředí, připomínat různá témata vzájemných kontaktů v rozpětí mezi filologií a historiografií a v neposlední řadě – s vědomím zřejmých transkulturních přesahů – reflektovat komplexní historický vývoj v širších souvislostech středovýchodní Evropy.
Mnohé příspěvky se proto v naznačených pohledech a metodologických paradigmatech imanentně dotýkají otázky místa a smyslu slovanských studií literárněvědného, kulturologického i historiografického profilu v soudobém světě. Východiskem z jejich problematické situace může být důsledně rozvíjená interdisciplinarita a otevřenost tematické pestrosti, se kterými lze překonat limitující interpretace národních kultur a jejich hranic.